Znáš ten pocit, kdy se cítíš ztracená, přemožená a bez jasného směru? Pracuješ tvrdě, ale zdá se, že jsi neudělala žádný pokrok? Přesně to se mi stalo před osmi lety. Na rozdíl od ostatních, jsem se zkrátka plácala na místě. Když jsem si uvědomila, že mi chybí to nejdůležitější: jasný směr, cíl a plán, začala jsem číst knihy, studovat osobní rozvoj a zkoušela metody uplatnit. Jenže ne vždy jsem u toho dokázala vydržet.

Do toho narůstající povinnosti a závazky. Často jsem se cítila zahlcená a dostala se tak k meditaci. Díky meditaci v přítomnosti jsem začala objevovovat své vnitřní vize a touhu se od sebe a druhých učit. Zbývalo už jen jediné: Jak tyto úžasné vhledy uchovat a skutečně prožívat?